Loď Věstonická Venuše

Loď kotví v domovském přístavu v autokempu ATC Merkur Pasohlávky, odkud se vyjíždí na okružní plavbu po Mušovském jezeře. Třikrát denně také zajíždí až do vzdáleného Brodu nad Dyjí na opačné straně jezera.

Historie lodě:

Loď Věstonická Venuše byla vyrobena v roce 1963 v loděnicích VEB ve městě Laubegast v Německu. Až do roku 1999 jezdila jako přívoz na řece Labi v německém městě Pirna. Poté sloužila pod jménem Renata jako vyhlídková loď pro turisty na řece Vltavě v Praze. Od roku 2002 jezdí na Mušovské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Loď je ocelová a 15 metrů dlouhá.

O jménu lodě:

Věstonická Venuše je vypálená hliněná soška, která byla objevena Karlem Absolonem v roce 1925. Byla nalezena na sídlišti lovců mamutů mezi dnešním Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Replika Věstonické Venuše je vystavena v archeologickém muzeu v Dolních Věstonicích. Originál sošky je v Moravském zemském muzeu v Brně. Venuše byla v době nálezu stará asi dvacet šest tisíc let. Kolem ní ležely úlomky mamutích kostí a kamenných nástrojů. Dlouhá léta ji odborníci považovali za výraz mužského umění naplněného sexuální symbolikou. Dnes jsou tyto názory překonané. Slavná Věstonická Venuše tvořila, jak se zdá, součást obřadního rituálu vzdáleného běžnému životu. Důkazem je materiál, z něhož je vyrobena. Hliněné předměty při nešetrném vypalování v peci popraskají nebo explodují. Věstonická Venuše je vymodelována z místní hlíny, která je vůči popraskání maximálně odolná. Přesto jsou na ní velmi znatelné praskliny, které zřejmě autor při modelování vyhotovil. Unikátní je také otisk prstu, který na jejích zádech zanechal. Soška mohla například sloužit k věštění budoucnosti. 

 

Technická data lodě:

Rok stavby

1963

Místo stavby

SRN

Nosnost

3.6 tun

Povolený počet cestujících

45 osob

Výkon motoru

27.5 kW

Délka

14.04 metrů

Šířka

3.32 metrů

Největší přípustný ponor

0.75 metrů

Počet členů posádky

2 osoby

Domovský přístav

Přerov

Poznávací znaky

32301774